V sobotu 16.11. jsme zavítali do Mohelnice, která stejně jako my, měla na kontě jenom samé vítězství. Bohužel na zápas jsme dojeli pouze s 10 hráčkami, z toho některé do pátku kvůli nemoci netrénovaly, ale velmi mě těší, že na zápas chtěly jet. Začátek zápasu byl velmi vyrovnaný a jakmile se naše děvčata zorientovala, převzala iniciativu a dala krásné 3 koše po sobě. Poté si domácí vzali time a od té doby nás nenechali se do zápasu vrátit. 

Prohraný zápas mě ani tolik nemrzí jako spíše chyby, které jsme vyprodukovali. Klárka, která začala chodit od září, udělá chybu a poučí se z ní. Ale co ostatní? Soupeř nám nedal skoro ani jeden koš s postupného nebo proti útoku. Veškeré koše jsme dostali po vyhození z autu a to z kteréhokoliv místa. Pokud nám protihráčky utečou 3× po sobě stejně, tak musím u toho začít přemýšlet, co udělat jinak, aby se to už nestalo. Výsledek první zápasu 58:42 byl víc než zasloužený.

Do druhého zápasu děvčata nastoupila však s jinou bojovností a první čtvrtinu jsme vyhráli 3:17. Bohužel v druhé čtvrtce jsme však úplně propadli a tak se do 2. poloviny utkání šlo za remízového stavu 21:21. Bohužel jsme nechali rozjetého soupeře, aby znovu diktoval tempo a tak si Mohelnice došla pro druhé vítězství 49:41 a zůstala tak v soutěži neporažena. K tomuto zápasu mám však jednu velkou výhradu. Verunka zahrála fantasticky a táhla celý tým v první i třetí čtvrtině za vítězstvím. Nicméně soupeřky na to reagovali tak, že jedna hráčka si odstoupila až do bedny a tam všechny nájezdy zdvojovala. Obranné vteřiny ani útočné vteřiny pro rozhodčí neexistovaly (tady myslím obě družstva). Kdy jindy se to mají naučit? Ze zápasu jsme odjeli hodně zklamaní, jelikož se soupeřem jsme se mohli daleko více poprat.

Jde u nás straně hodně vidět, že spolu trénujeme pouze 1× týdně a s některými se vidíme pouze na zápase. Tyto rozdíly jsou velmi vidět, když hrajete proti dobře organizovanému družstvu jako byla Mohelnice. Nicméně za oba zápasy musím vyzdvihnout 2 hráčky a to Verču, která nás držela svými koši a Máju, která i přes nemoc byla na hřišti ohromně užitečně a kazila soupeři jeden protiútok za druhým. Děvčata, uvědomte si, že na hřišti to můžete vyhrát jenom vy a tak nečekejte, jestli na vás budu pořvávat pokyny co a jak dělat. Je to pouze na vás a mým úkolem není řídit vás jako roboty, ale navést vás na to, aby jste řešení našla sama. Vím, že kvůli tomu jsme dostali několik košů, ale pokud se z toho poučíme a zareagujeme na to správně, tak je to pro mě více než výhra.